Komentáře: Zvláštní Mika

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Wed, 06 Feb 2008 00:31:12 +0000

Pád Cařihradu
považuji za nejlepší, v době mého mládí za totáče to bylo až otřesně aktuální podobenství o tom, jak si vyspělou, kultivovanou civilizaci podrobují primitivní agresoři díky své obrovské početní převaze, surovosti, agresivitě, vyvražďování elit, praxi vládnutí tvrdou rukou nad dobytým územím, drancovat; zatímco elita, intelektuálové a zahraniční spojenci kvůli svým intrikám a pokusům o kolaboraci nedokáže ubránit své životy a zachránit svou zemi. Je to podobenství o Finsku a ruské hrozbě, ale vystihuje i naši zkušenost s poválečnou politikou a vládou komoušů. Aktuální je i dnes, kdy je bílá civilizace ohrožena islámem a nikdo nechce za obranu bílých zemí převzít odpovědnost.

Od: Lisa

Lisa — Wed, 30 Jan 2008 15:19:29 +0000

Já teda finskou literaturu fakt nemusím.
Občas mi to připadá, jako by si autoři takřka bez výjimky vzali příklad z nejodpornějších zákoutí (obsahově, ne literárně) francouzského realismu, řízli to nedostatkem světla v zimních měsících a pak plivali knihy. Párkrát jsem pod vlivem svých finomaniakálních přátel (vliv typu To si nutně, opravdu nutně, musíš přečíst, bez toho nemůžeš žít) něco přečtla a nějak mě to nechytlo. Já jsem pouhá blbá blondýna, mně se líbí Kalevala, rýmuje se to a jsou tam krásné kruťárničky a hlavně žádný sociální podtext. Sociální podtext já nerada.

5CEE, znamená to něco?

Od: jams

jams — Tue, 29 Jan 2008 23:07:21 +0000

Expediční sbor?
Kdyby… Obávám se, že by to mohlo dopadnout jako na Gallipoli nebo v Norsku. 🙁 Obávám se, že Britové a Francouzi nebrali Wehrmacht dostatečně vážně až do května 1940.

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Tue, 29 Jan 2008 22:52:37 +0000

to jams
Máte pravdu. A různé verze svastiky používal kde kdo, Slovany nevyjímaje. Za Zimní války bylo zajímavé, že nikdy předtím ani nikdy potom nebyli západní Spojenci tak blízko vojenskému konfliktu s CCCP. Britové i Francouzi statečné Finy podporovali zbraněmi včetně létadel, dokonce připravovali expediční sbor pro intervenci, kterou chtěli sledovat i vlastní protiněmecké strategické záměry ve Skandinávii. Britové současně chystali bombardování klíčových ropných polí ze své tehdejší irácké kolonie… To by bylo maso Západ vs. Hitler&Džugašvilli…

Od: asf

asf — Tue, 29 Jan 2008 22:42:22 +0000

re: shodneme neshodneme
Udělal jsem chybu, že jsem diskutoval, což strašně rád, ale nejspíš s přílišným očekáváním. Nic jsem nikam neposunul, maximálně tak sebe k poznání, že diskutovat lze pouze s někým, kdo diskutovat chce. Snaha ze všech stran marná.

K těm zatrnutím z kostrbatého textu – Líbí se mi, když text zkostrbatí. Není kluzký. K jednolitému čtení. Až se jednou stanu spisovatelem a pan Matoušek přijde a řekne, že si dělal legraci, protože už dávno před tím tušil…

Finové zas tak vděčni za každou pomoc nebyli. Uvědomovali si, co je Hitler zač (narozdíl od Waltariho). Nicméně volili ze dvou zel, to menší. (Ačkoli) Ve Finsku byla silná komunistická strana. Ostatně jednu krátkou chvíli měli i neoficiální komunistickou vládu. Z historie věděli, že se kdysi (Tanec na hrobech) neměli za ruské vlády zas tak špatně. Jen se báli té nezvyklé neúcty k životu, kterou poznali ve válce s Rusy – v Pokračovací válce.

ZTC5 – z té cesty zpět..

Od: jams

jams — Tue, 29 Jan 2008 22:29:29 +0000

Zimní válka
Německo Finům v Zimní válce (1939-1940) nepomáhalo, dodržovalo pakt s Ruskem. Finsko mělo podporu Francie a Británie, avšak jen deklarovanou a plánovanou. Větší podporu poskytlo Norsko (v té době se SSSR nesousedilo). Na pomoc přišli dobrovolníci, zejména švédští a dánští. Finsko a Německo byli spojenci až v Pokračovací válce (1941-44), kde hrál roli efekt „nepřítel mého nepřítele“.
O příčinách skandinávských sympatií k nacismu nic nevím. U Fina těžko hrálo roli společné germánství, spíš dobově dosti rozšířené touha po „pořádku“ a romantika předkřesťanských časů. Nevím.
Svastika je dosud na nejvyšším finském vyznamenání, Řádu Kříže svobody [http://www.vapaudenristinritarikunta.fi/pages/sh] . A proč by nebyla, když jde o starý symbol, který ve Finsku nemá s nacismem nic společného. (Ve střední Evropě je situace odlišná, svastika se tu nepoužívala a byli jsme okupováni nacistickým Německem.)
Myslím, že svastiky mělo na letadlech i Estonsko, GLUMe?

Od: GLUM

GLUM — Tue, 29 Jan 2008 18:17:30 +0000

s asf se v lecčems neshodneme,
při čtení tohoto článku mě taky párkrát zatrnulo, ne snad nutně gramaticky, vím, jaké školy autor studoval a nepovažuji pravopis za jeho přednost, to jen některé výrazy a obraty mi nějak nešly přes jazyk. Ale pan Matoušek mu vynadal natolik, že („z Vás spisovatel nikdy nebude…“) se nemohu ubránit paralele s Bohumilem Hrabalem, jemuž se neméně krutě vysmívala jeho vlastní máma.

Jinak Waltari nemá chybu, zvl. Egypťan Sinuhet /kam se hrabe takový Pludek a jiní napodobovatelé/, nebo Jeho království aj. Jen Tajemného Etruska jsem nebyl schopen číst, to pro mě bylo nestravitelné.

Jinak je nutno onen obdiv k Německu nutno chápat v místních a dobových souvislostech, kdy se na malý národ (Finů je zhruba stejně jako Slováků, tj. kolem pěti mio, místo Maďarů mají menšinu švédskou, o Laponcích ani nemluvě) uděřil v roce 1939 Stalin celou svou silou. Není proto divu, že byli vděčni za každou pomoc.

A pokud jde o ty svastiky na finských letadlech té doby, jsou už z r. 1918 a nesouvisejí.

Od: Michal Matoušek

Michal Matoušek — Mon, 28 Jan 2008 17:40:02 +0000

Budiž, nemám s tím problém.
Já tedy rozhodně nepíšu, abych se něco dozvěděl – vyjma snad o sobě samém. („Jak mohu vědět, co si myslím, dříve než uslyším, co říkám?“ – Auden.)

Ne, to je vtip, samozřejmě. To opravdu nejsem já. Takže my dva spolu uzavřeme takovou dohodu o nezájmu, ano? Já beru na vědomí, že i Vy se na moje texty prostě vykašlete; můj pohled je Vám cizí, mé chování je Vám nepříjemné, má témata pro Vás nejsou témata. Od blogu každý čekáme něco jiného. – Víte, Vy chcete pořád mluvit o něčem jiném, než jste Vy sám.

Z Vás spisovatel nikdy nebude. Možná ten globe… trotter.

Od: asf

asf — Mon, 28 Jan 2008 17:24:21 +0000

S Waltarim do pýru
No vidíte. To by byla zajímavá diskuse. Tvorba pana Behenského. To v této diskusi se jen bráním Vaším výlevům a plevelím tak, že už sem nikdo relevantní poznámku o Waltariho biografii nedá. To mě dost mrzí, protože píšu také proto, abych se něco dozvěděl. Ten záměr se pod nánosem peří dvou hloupých kohoutů ztratil.

Pokud Vám jde o čistotu textů, o alespoň jakousi minimální úroveň, o bezchybnost a o text prostý drúz, už víte, že číst mé články, je pro Vás ztrátou času. Tedy se podle toho chovejte. Neztrácejte svůj čas!

Jen tak mimochodem, kdyby Vám ještě nějaká chvilka ke ztracení zůstala… Recenze je velmi složitý útvar, který se u nás pojímá po desetiletí stejně. Je důležitá forma a slůvko makabrální. Chtěl jsem z té tradice trochu vybočit a nejspíš se mi to úplně nepovedlo. Také bych chtěl, aby ten text byl bohatší na slova i názory, aby byl vtipnější a smyslnější. Jenže jen málokdy je přání tvůrcem textu. Většinou to za přání odřu já. Doufám, že se příště už nestřetneme.

Od: Michal Matoušek

Michal Matoušek — Mon, 28 Jan 2008 16:42:55 +0000

Ne úplně si rozumíme,
takže já znovu musím říct: mým tématem není a nemůže být Waltari. Karvánek jím ovšem může být docela dobře; Karvánka jsem četl, na to, jak píše recenze, jsem byl zvědavý – to není téma? Nemohu si přece povídat o knížkách, které neznám. Zato o textu, který mám před sebou, velmi dobře.

Pane Karvánku, globetrotter má na svém blogu odkazů dostatečně a asi byste mi měl věřit, že když o jeho textech něco napíšu, tak zřejmě vím, o čem píšu. Zrovna tak Vy můžete vzít moje texty, velice snadno dostupné, a ukázat na nich, proč nejsou ani „z poloviny tak dobré“ jako ony. – Jenže ani já, ani globe nejsme tématem pro tyto ohlasové stránky. Tím jste Vy. Možná se Vám nelíbí můj humor, a já zas hůř chápu Váš lehce pošklebný tón, když připouštíte, že i Vaše přítelkyně se nad tím stylistickým patvarem pozastavila, a Vy jste si přesto řekl: „O co jde? Mně se to takhle líbí.“

Waltari nebo Updike nebo Ivanka Devátá mohou být tématem, když o nich vznikne text na jakési minimální úrovni. Ne dřív.