Který kmen nepatří mezi kmeny keltské? Za a) Bójové, za b) Volkové, za c) Obodrité.
Podíval jsem se směrem k dotazu a zjistil, že u dveří stojí pán, který ze všeho nejvíc vypadá jako Arnošt Goldflam. Brýlemi s kulatými obroučkami se díval do několika nesvázaných papírů a čekal na odpověď. Ta zazněla z prostoru asi o půl metru níž, než jsem čekal. Malý klučina, stojící u boku pána, zahlásil dlouhé á. Očividně neměl tušení o žádném ze jmenovaných kmenů. Odpověď byla nakrásně vystřelená. Domnělý Goldflam přečetl z lejster správnou odpověď a začal s další otázkou.
Jak se jmenuje největší jezero Austrálie? Za a) Torenssovo, za b) Eyrovo, za c) Albertovo
Cé. Bé. Zazněla oprava po opětovně velmi rychlé odpovědi. Pravděpodobný děda malého studenta, zkoušel vnuka z všeobecného přehledu. Ale jak hezky! Na celou tramvaj. Pomalým, poctivým hlasem. Okolně stojící paní se začaly usmívat. Pánové s dlouhými černými kabáty a černými kabelami přes rameno, ve kterých museli být černé notebooky, se přimračeně dívali před sebe. Avšak i oni poslouchali.
Kdo byl poslem řeckých bohů? Za a) Hermes, za b) Hefaistos, za c) Apollón.
To je jednoduchá otázka, dědo. To je Hermes. To já vím.
Správně.
Dědo, věděl bys to taky?
Věděl, ale ne tak jistě jako ty.
Řekl děda znovu tím pozvolným přirozeným projevem a znovu tak hezky. Klučina vzal jako samozřejmost, že děda některé věci neví tak jistě jako on.
Následovaly další otázky. A po chvilce i má zastávka.