Barcelóna pro mě byla především olympijské město a snad ještě více jedna píseň, však vzpomeňte na Freddyho Mercuryho: I had this perfect dream (následuje španělský překlad, který zpívala Caballé)… Na koleji, ať už v Plzni nebo v Praze (účastní zavzpomínají) jsme měli pravidlo, že každá dívka, která s námi na kolejním pokoji chtěla zažít opojné chvilky diskusí, musí (společně s Caballé) onen neuvěřitelně vysoký part zazpívat… Ach jo.
A přitom.. přitom je Barcelóna pětatřicetiletá tmavovlasá Španělka. Sebevědomá. Marnotratná. Nabízí se v tisíci různých pohledech přes den, aby v noci excelovala a zahrnula zatrnuté milence nepoznaným. Jistě, jistě – týden – to je na vztah málo. Milenec v předlouhé řadě. Na lístku číslo 482 484. Ale zamilovat se můžete. To je dovoleno. Myslím, že je to doporučováno i v průvodcích. Stačí chtít.
Barcelóna má jednu z nejkrásnějších oběhových soustav, které jsem zatím viděl. Stovky ulic ji protkávají tu v pravoúhlých systémech a´la New York tu v úzkých zmatečných uličkách, které jsou někdy plné procházejících se lidí, někdy pohříchu prázdné. Jsou tak úzké, že soused musí o sousedu vědět všechno. Žádná tajemství („Víš, jak jsme se před pěti lety hádali se ženou, která je poslední stanice metra trasy L4? Hádali jsme se tuhle, jestli jsem v té době měl plnovous nebo jsem chodíval oholený“ „Jo, jo. Plnovous. Oholil ses až za rok, co se Vám rozbila ta váza v obýváku…“). A tyhle uličky mě tedy vzaly. Pořádně. Nejradši bych se procházel jen tamo. Je v nich spousta klubů, hospůdek, čajoven, vináren, kaváren, kebabáren, internetorováren…. Nejlepší je ale to, jak tu proudí lidi. Jak se tu na každém kroku hraje na kytaru nebo na tahací harmoniku. Jak si lížete zmrzlinu a kousek od Vás nenápadná dívka začne dělat obří mýdlové bubliny. Na hlavní třídě La Rambla jsou lidských atrakcí desítky a v postranních ulicích další. Dokonce jsem našel u nás již naštěstí zapomenuté „kde je kulička, tady je kulička, 50 Euro na kuličku…!“ Ale mnohem častěji se prostě procházíte a najednou uslyšíte úryvek zvučně zpívané písně. To uprostřed malého náměstí stojí Jamajčan s kytarou a nádherným hlasem, který se bez mikrofonu rozléhá po celém tom malém náměstí – zpívá „No woman no cry“. S citem, ale také neservilně a zkrátka tak, že se většina zastaví, dokonce si i sedne na obrubník či zadek a poslouchá, tleská, hází eura do otevřeného futrálu a pozvolná atmosféra teplého odpoledne je tu. To je odpoledne nebo také jedna hodina v noci, ve všední den nebo o víkendu. Kdykoliv. Je běžné, že to v mnoha restauracích o půlnoci hučí jak v obrovských úlech. Přístaviště je plné korzujících. Rozjívené skupinky mladých Američanek, lehce se potácející středověcí (jako kolem třicítky, ty Barcelona sežvýká během jejich prvního večera) Němci, z Hudyho oblečení Češi, francouzské a holandské rodiny, rozvážní starší Španělé, mladé Španělky dle poslední módy (černé legíny a sukně (kdo to proboha vymyslel?) s červenobílým topem), taky já a moje přítelkyně. Chuť po životě téhle všehochuti plní barcelonské ulice a koloruje pak vzpomínky do pestrých barev.
Kde že je Praha? Znám myslím Prahu velmi dobře. Ze zásady se nevozím ničím jiným než sám sebou. Mám Prahu rád a hrdosti na ní mám před zahraničními přáteli celý ranec. Jestli má mít své kouzlo v tichosti, tajemnosti a Kafkovi, no prosím, od tepajícího života tu máme nejspíš jiná místa. Ale tak se mi zdá… nespí ty pražské ulice až moc – nebo lépe – nezaspaly náhodou? Myslím, že Praze pouliční umění chybí. Občerstvilo by ji rozhodně více než mořské plody na Letné. Rozhodně více než Pražské jaro (lístek do řady, kde si nebudete plést housle s kontrabasem stojí stejně přes tisícovku…) či každoroční výstavky moderního „umění“ na Václavském náměstí a Příkopech. Avšak není to jen o pouličním umění, které v Praze tradici nemá, ale také o zavíracích dobách výstav, restaurací, vináren, o vstřícnosti obsluhy.. Po týdnu stráveném v bujaré Barceloně mi zákonitě přijde Praha líná, rigidní a hlavně bez vtipu. Tak jsem se o to chtěl podělit. Máte po návratech stejné pocity?
Informace o Barceloně
Nejlepší (v češtině) se mi zdají stránky http://mesta.orbion.cz/barcelona/. Na stránkách letecké společnosti Skyeurope lze najít další informace v jednoduchých bedekrech.