Studie proveditelnosti pro podzim v Praze měla 3 části:
1. Výzdoba ulic
2. Atmosféra města
3. Nálada obyvatel
Rozsáhlé kapitoly studie se neobyčejně pečlivě věnovaly plánům, jak město nasytit podzimem. Rozum mi zůstal stát při obtížných kalkulacích, jejichž výsledky potvrzovaly, že se podzim Praze vyplatí. Zajímavý byl i popis nulové varianty, která představovala možnost, že by podzim vůbec nepřišel.
První část studie zpracovávala téma výzdoby ulic. Pokud jsem v první odstavci vyjadřoval obdiv, k jakým detailům se charakteristika projektu uchýlila, jsem dlužen Vaší představivosti alespoň krátký popis tematických jemností, které již dnes můžeme v ulicích města spatřit. Jestli se o sněhových vločkách říká, že je každá jiná (osobně tomu nevěřím), o spadaných listech to můžeme říct dvojnásob. Tím však bohatost uskutečněného programu jen začíná. Při četbě studie jsem byl přímo u vytržení, když autor s velkou precizností naplánoval pro všechny plochy města: rozmístění, počet, barvu, druhovou skladbu listí a ke každé lokalitě přiložil harmonogram a plánek přirozeného přírůstku spadaného, jeho odklizení, přirozeného úbytku tlením, včetně selektivního sběru jednotlivých listů pro hodiny výtvarné výchovy. Fascinující četbou je kapitola nazvaná Podzimní počasí, kdy je pro všech 90 podzimu vyhrazených dní přesně předpovězeno, jak který den, ba i hodinu, kterého místa v Praze bude. A znovu ten útok na detail. Například dnes odpoledne se v ulici na Petýnce uvažuje o 28 loužích (pouze dvě zanesené listím). Ve středu se počet kaluží má snížit na polovinu, přičemž v noci ze středy na čtvrtek je nutné počítat v loužích s odrazy hvězd.
Atmosféra města na podzim je nejútlejší část studie. To však neznamená, že je méně zajímavá, než obšírněji líčené pasáže výzdoby ulic a nálad obyvatel města. Kapitoly věnované atmosféře důsledně vycházejí z první části, ale počítají také se specifiky Prahy, jako je na podzim osamělý Petřín, počítá s podivuhodným vlivem městských hřbitovů (včetně solitérních jabloní v koutech smutných zahrad) a denních vináren. Do celkové rozvahy jsou zahrnuty také mlhy nad Vltavou, dívky v červených kabátech, zvuky stahování kovových rolet kamenných obchodů. Jen těžko lze z výčtu vlivu vynechat vůni listí, vůni, která se nese městem jako ruská kněžna, kynoucí a usměvavá. Někomu je z té vůně špatně, někdo druhý jí usilovně čistí své dýchací cesty.
Kde je vůně, je i život. A někdy tam jsou i lidé a jejich nálady. Poslední část studie popisuje všechny nálady města, které Vás mohou na podzim napadnout a někdy i zaskočit. Podzim je prý nejčastěji vnímám jako snaha o elegantní přechod tepla v mráz. Nemyslím si tak a je to vlastně jediný bod, nad kterým ve studii vyjadřuji pochybnost. Podzim je svrchovaným, plnohodnotným obdobím, které tento fakt prokazuje právě vytvářením svébytných nálad. Mohu to dokázat. Zrovna teď prožívám rozpoložení, které je ve studii vedeno pod značkou VX-d-mol.var.23op.41. Myšlenky, které tento náladový kultivar obsahuje, nejsou uchopitelné jindy, než právě na podzim. Podobných nálad jsou ve studii stovky. Některé jsou v tóninách molových, některé kouzlí na hranách rychlejších motivů pocity podobné koktejlu mrazu a ostrého větru. Alespoň deset jich je o teple, které taví zimu v konečcích prstů pomocí pohárku svařeného vína.
Výsledkem celé studie byl závěrečný verdikt, který mě velmi potěšil. Podzim je v Praze proveditelný.
asf