Reklama
 
Blog | Michal Karvánek

Čtenářský deník č. 2 – Léto

Dny nás provází Zlatý déšť ze slunce, kapky z fotonů, kapky pro lidi s citlivou pletí. Je docela dobře možné, že se tím deštěm spouští na Zem Bůh. Má s tímhle druhem dopravy zkušenosti. Navíc je doprava Zlatým deštěm nekodifikována v katalozích přepravy a tak se za ní neplatí daně, taky pro ni nejsou stanovené technické normy, o neuvěřitelných možnostech parkování nemluvě. Jsou prázdniny. Každý ten čas tráví jinak, někdo se spouští, někdo sestavuje vládu bez žen, někdo si čte. Posledně jmenované skupině bych rád nabídl něco inspirace.

Čtení o prázdninách je zcela jiné, než čtení třeba v březnu nebo v úterý, na podzim. Zřejmá i zdánlivá bezstarostnost se odráží v nárocích na četbu. Například: Prvního července se zcela přestává prodávat James Joyce a žebříčky prodejnosti začne vést Vieweg. Deset malých černoušků se dočká své pravidelné reedice a rodokapsy ztrojnásobí svůj náklad na 44 výtisků. Stran této literatury nabízím několik málo tipů (z poslední doby), o kterých tuším, že své čtenáře potěší, povzbudí, nadchnou, přinutí k přemýšlení, rozradostní.

Čtenáři do 16 let věku

Nazí, Iva Procházková (75 %)

Reklama

Ke knížce jsem se dostal tak, že mi ležela doma, na stole. Doskákala tam z nějakého literárně-vědeckého projektu. Pročetl jsem prvních pár stránek a zase ji položil na stůl. Pak jsem ale byl poučen, že se jedná o knížku pro dospívající dívky a vzal si ji do metra. V ranku pubertální literatury se jedná o čtení, které zaujme klasickým scénářem obzvláště přemýšlivé (i jinak vyspělé) hrdinky. Konceptem mimořádně nadané dívky trochu připomene Hráčský instinkt Juli Zeh, ale Procházková zdaleka nechce tolik šokovat, je mnohem věrohodnější, byť si dialogy přibarvuje (navzdory rozdílným rolím) stejně košatým slovníkem. Ve srovnání s jinou dívčí literaturou Nazí vynikají jemnou poezií a uvěřitelností. K četbě doporučuji ledový neslazený zelený čaj a reveňový koláč. Rebarbora lepší Barbory… Nesvadbové.

Čtenáři nad 17 let věku

Soukromá záležitost, Kenzaburo Óe (80 %)

Otevřít láhev dobrého bílého vína, zalézt si do měkkého, hlubokého křesla, měkkého, hlubokého stínu a ponořit se do tvrdého světa hlavního hrdiny oscilujícího mezi odpovědností otce čerstvě narozeného, postiženého dítěte a posledními záchvěvy touhy utéci, ztratit se všemu každodennímu, odmítnout zmatenou a těžko představitelnou budoucnost. Óe vypravuje příběh narovno, snad trochu odtažitě, přesto na čtenáře dopadá těžko popsatelná tíseň z rozhodnutí, nad kterými hlavní hrdina přemýšlí. Autor pomalým rozšiřováním příběhu podivuhodné teze osvětluje a pomáhá je pochopit, aby je pak doslovem zcela vystavil zrakům čtenáře a vrátil jej zpátky do měkkého, hlubokého stínu, k posledním centimetrům vína. Určitě zajímavá kniha mířící mezi publikum se silným citovým zázemím.

Čtenáři nad 18 let věku

Deník opričníka, Vladimír Sorokin (80 %)

Carské Rusku v roce 2027. To musí zaujmout. A taky že ano. Útlá knížka moderního autora je plná akce kapitána mocné národní policie provádějící čistky mezi významnými Rusy a zároveň pilně budující kult neporazitelného, tradičního Ruska v podmínkách všemožných technologií. Už začátek, ranní rituály s občerstvováním se kváskem a vodkou a silná tradicionalistická nota spolehlivě potěší. Úhrnem však román spíš mrazí, což je vzhledem ke rtuti vyhnané, nuceně vysídlené, vybičované do horních poloh, dobrá zpráva.

Čtenáři okolo 19 let věku

Andělská hra, Carlos Ruíz Zafón (80 %)

Pro někoho jen stín Stínu větru (prvního Zafónova svazku zamýšlené trilogie), ze kterého Andělská hra (co by svazek druhý) v několika momentech vystoupí, aby zválcovala všechno známé. Nedělám si legraci, v Andělské hře se ocitneme uprostřed Barcelony na přelomu 19/20. století. Chudinské čtvrti, ve kterých se hlavní postavy pohybují, výjimečně dobře kontrastují s obrovskými skladišti zapomenutých knih, malými obchůdky s neobvyklými tiskovinami, starými, jen na první pohled opuštěnými domy, tajemnými cizinci uvolňujícími do éteru magickou atmosféru. Úvod rozvláčný, jak láhev mimořádně suchého vína, ve kterém přesto najdete zajímavou jiskru. V ten okamžik radosti nad čteným však přijde pád do obrovského množství textu, ve kterém se topíte společně s hrdiny i autorem. Horko těžko z toho pocitu zmaru vybruslíte, abyste v zápětí byli odměněni něčím nevídaným. Zhmotněním krutopřísného magického realismu v naprosto krystalické podobě. Silná slova, která však jen těžko popíší silné vyznění knihy. Kdybych ty nudné části chtěl nějak omluvit, vybral bych si možnost, že autor stavbu knihy zamýšlel tak, aby čtenáře pozvala na večírek pozvánkou s originální Muchovou grafikou. Večírek samotný Vás však zklame, ale jen kvůli tomu, aby hostitel využil kontrastu mezi nudou večírku a destruktivním půlnočním překvapením.

Čtenáři nad 20 let věku

Zmatky chovance Törlesse, Robert Musil (85 %)

Mladý Törless je pěkný nekňuba (nižší verze inkuba), zmatený, osamocený, internovaný v lyceu pro syny zámožných rodičů. Stýská se mu, ale neví vlastně po čem. Podobně to má i s touhou a žízní. Není hrdinou, vyloženě pozitivní postavou, spíš sympaticky bystrou myslí nadaným klukem, který dostane možnost účastnit se psychologického pokusu, jehož obětí je jeho spolužák. Trojice alespoň na oko silných charakterů chce vyzkoušet meze lidské podřízenosti na studentovi, kterého události svedly do situace, kdy je pokušitelům vydán na pospas. Musil je vynikající analytik a co víc, dokáže výsledky analýzy výborně interpretovat. Zmatky chovance Törlesse mě nadchly, alespoň ze začátku určitě, s postupem času je vypravování příliš stereotypní nebo hodně přímé, bez postranních akordů, což může jednoho (až dva) nudit, žádný literární experiment.

Čtenáři nad 21 let věku

Milénium, Stieg Larsson (85 %)

Když napíšete do googlu slovo dívka, funkce našeptávání Vám v první řádku nabídne Dívku, která kopla do vosího hnízda. Název závěrečného dílu trilogie Stiega Larssona, spisovatele, který se celosvětově proslavil až po své smrti. Skoro to vypadá, jakoby sepsal smlouvu s ďáblem. Smrt za nesmrtelnost. Milénium je soustavou společenských románů s lehce detektivním zázemím o mnoha set stránkách. Prim tu hrají technologie, feminismus, neonacismus, zlovůle státu a čtyřicetikilová hrdinka, osobnost, přirozeně vytvářející schéma podcenění-překvapení-ještě většího překvapení-fatálního šoku. Larssonova trilogie se kryje s požadavky na letní čtení z 99 %. Jedno procento, které chybí k dokonalosti je fakt, že pokud si tři bichle sbalíte do 50 litrového batohu, tak zbude místo maximálně na plavky. Ale co. Je léto.