…prostřednictvím obyčejné cesty do práce. Je ráno. Brzké ráno. Břevnov je zšedlý oparem. Nejlevnější umělecký filtr. Ve chvíli, kdy se na sebe při čištění zubů zmučeně dívám do zrcadla, mě napadá, že bych mohl udělat fotoblog, obrázkový záznam krátké cesty na metro Malostranské. Beru do rukou fotoaparát, zkouším první snímek ještě doma…
…do uší mi hraje Yann Tiersen, klavír, harmonika, Paříž v Praze. Jdu pomalou chůzí směrem k Pohořelci. Nalevo je budova armádní hudby. Když nahlédnete do přízemních oken, uvidíte zmatek věcí na letitých stolech. Po(d)kladem toho nepořádku jsou notové partitury, zašpiněné, zapadané prachem, flekaté, upatlané, zapomenuté. O kus dále je mateřská školka, holčička za sklem tu mává na odcházející rodiče. Za chvíli ji učitelka odtáhne za ruku od okna, záclona se zvolna spustí zpátky, malé divadlo končí…
…Pohořelec. Opar se pomalu rozpouští, sklouzává zpátky do kanálů, kde si ho nabírá do plic obrovská šupinatá příšera, sestřenice té z New Yorku. Ještě stačím vyfotit věže Strahovského kláštera a nějakého kostela přede mnou…
Napravo je hospoda U černého vola. Je v ní neustále narváno a nakouřeno. Někdy je tam více hostů, někdy více kouře, na každý pád si tam většinou nesednete. Když však máte narozeniny nebo zkrátka nějaký ten šťastný den, tak se tam lze posadit a poručit si topinky s nivou. Chtěl bych vidět všechny ty michelinské kuchaře, jak si s takovou pochoutkou poradí. Tady na výtečnou. Nalevo od černého vola je za zdí, kterou lze prohlédnout skrze mřížová vrátka – zahradní betonové jezírko pokryté lekníny a za ním čerstvý zelený trávník a nad trávou ovocný sad. Zeleně je v areálu Pražského hradu tak málo, že se na tu oázu vyplatí podívat. Nebo se radovat z každé jiné…
…uhnízděné v setnuté dopravní značce. Před Vámi i přede mnou je velká prázdná plocha, vystlaná žulou. V bráně hlavních budov Hradu je hodinová stráž. Vše je tu měřeno na hodinu služby. Bronzový TGM se na to kouká a kdyby mohl, vrtěl by hlavou, co že je to za práci. Hodinu někde stát. Pózovat. Přijít ke svému pracovnímu místu krokem příznačným pro ministerstvo švihlé chůze. To radši svou chůzi zrychlit a svižně dojít k vyhlídce na Matičku Prahu a k Zámeckým schodům. Ráno je tu prázdno. Klid. Na vyhlídce budete sami. Nejkrásnější pohled se tu nabízí na jaře, kdy petřínská stráň obroste květy…
…cestu k sešupu do nižších sfér hlídají kamenní, míškem (pidimech) porostlí, možná i prorostlí andělé…
…rychle dolů. Každý den tu potkávám chlápka, který ty dlouhatananáské schody zametá, čistí, spravuje. Někdy se baví se svým kamarádem o filosofii a latině. Někdy sedí na schodech a snídá…
…většinou však pomalým krokem zametá prázdné schodiště. Na strmou cestu dolů měl jednu dobu ze svého bytu vyhlídku Zrzavý. Má tu bustu, jenže ta se mu vůbec nepodobá. Malířovo jméno přímo vybízí k barevné kompozici. Ostatně nezdá se Vám, že i nálada jeho obrazů tak nějak koresponduje s jeho jménem? Mně jo. Zajímalo by mě, zda van Gogh má na bustách odříznuté ucho…
…asi ano. Je to přeci jenom osobitější i materiálově levnější. Napravo od Cesty jsou restaurace. Takhle brzy ráno jsou větrány a zbavovány zbytků včerejší turistické bujarosti a střepů. Obé je baleno velkých černých igelitových pytlů, do kterých během příštích okamžiků bude prát slunce…
…tak, že se ulicí začne šířit podivná chemická nevůně. Jsme už jen pár kroků od mého snu. Bývalá vinárna u Palcátu, starý dům, milion holubů, temné zákoutí a znovu metař sbírající ospalky města…
…který pomalu mizí, spolu s ránem. Jde to s námi z kopce. Neklamný důkaz toho, že se blížíme k Parlamentu České republiky. Ještě před shromaždištěm českých elit, lze zrakem popatřit exportované elity staré Anglie u zabezpečeného vchodu Britského velvyslanectví. Celou ulici pak hlídá socha, kterou tam postavili za to, že její představitel slíbil Britům pot, krev a slzy…
…ještěže na takové hurá akce nemáme v české kotlině, ba ani na horách, čas. Zdejší politici vždy měli od takového slibu velmi blízko k činům a stavět každému z nich sochu? Politika nás dnes nezajímá a tak proběhneme zrychleným krokem parlamentní ulicí, kterou poctivě hlídají kamery a přísnost dvou policistů. Před námi je malé náměstíčko, malá vinárna, oáza…
…milost. Ve vinárně si dávejte rulandské šedé. Když je hezky, je možno sedět venku na hliníkových židličkách a poslouchat klid, který sem tam naruší limuzíny vezoucí nějaký politický zázrak z města pryč. A znovu osud. Valdštejn. V mém rodišti byl probodnut a usmýkán, zatímco tady slaven. Všechno tu je valdštejnské. Náměstí, hospoda, palác, zahrada…
…pávi. Určitě jsem chtěl vyfotit i páva barevného, ale ten byl někde zalezlý. Oba byli dost vyčerpaní, protože po zahradě pobíhá spousta pávat. Poslední dny tak vydatně odpočívají, nohu přes nohu…
…smutný pohled v očích, protože post coitum omne animal triste. Pomalu přicházím do středu Valdštejnské zahrady, která je plná napodobenin soch, co si odvezli Švédové. Úplně si představuji, jak ty sochy nakládají do vozů, aby je pak někde v Polsku vyměnili za nocleh a džbánek Zubrovky. Sem tam na Vás mrňavé pávě upře tázavý zrak…
…jaký je vlastně rozdíl mezi mnou a Vodňanským kuřetem? Přemýšlím nad odpovědí a radši zamířím k východu ze zahrady, který je pár kroků od stanice metra Malostranská.